Pprvní historická zmínka o Velvarech pochází z roku 1282, jako o farní osadě od roku 1337. Na městečko byly Velvary povýšeny za vlády Karla IV, ale všechny doklady o tom shořely. Doloženo bylo až povýšení na město v roce 1482 králem Vladislavem II. Jagelonským.

Město Velvary leží při soutoku Bakovského a Červeného potoka na Podřipsku. Velvary se nacházejí asi 7 km severovýchodně od Kralup nad Vltavou, 18 km severoseverozápadně od Kladna, 12 km severozápadně od Slaného, 16 km jižně od Roudnice nad Labem a přibližně 25 km severoseverozápadně od historického centra hlavního města Prahy. Ve Velvarech v současnosti žije asi 3 000 obyvatel.

Přibližně v polovině 14. století, za vlády Karla IV., připadla osada Velvary královské koruně. Za Karla IV. byly Velvary také povýšeny na městečko, žel se nám o tom nedochovala žádná listina, vše padlo za oběť ohni. První věrohodná zmínka o Velvarech se datuje k roku 1282, Velvary jsou jmenovány jako majetek vyšehradské kapituly. Roku 1482 byly Velvary povýšeny na město králem Vladislavem II. Jagellonským, když dříve ve stejném roce zachvátil městský archiv oheň, který zničil dosavadní městské dokumenty. Od roku 1503 se Velvary považují za město královské, první dochovaná zmínka o Velvarech jako královském městě v nějakém z majestátů se však datuje až do druhé poloviny 18. století. V průběhu třicetileté války bylo město v 17. století opakovaně vypleněno, a dokonce vypáleno. Velvarům trvalo přibližně 2 staletí, než v nichž žil stejný počet obyvatel jako na počátku třicetileté války. Významně k obnově Velvar pomohl vzdělaný a schopný primátor Florián Mikulovský na konci 18. století, který mimo jiné město vymanil z dluhů. Trvalým pomníkem jeho zásluhy na rozkvětu Velvar je Velvarský les, vysázený v šedesátých letech 18. století. Mezi nejvýznamnější památky Velvar patří kupříkladu kostel sv. Kateřiny, kostel Všech svatých nebo Pražská brána.