Největšího rozkvětu doznalo poděbradské panství za pánů z Kunštátu, kteří je získali právě od Karla IV. v tzv. "ušlechtilé léno".

Lázeňské město Poděbrady leží na pravém břehu řeky Labe na České tabuli. Poděbrady se nacházejí asi 7 km jihovýchodně od Nymburka, 35 km jihojihozápadně od Jičína, 50 km západně od Hradce Králové, 25 km severoseverozápadně od Kutné Hory a přibližně 50 km východně od historického centra hlavního města Prahy. Město Poděbrady má v současnosti necelých 14 000 obyvatel. Město leží v blízkosti dálnice D11 vedoucí z Prahy do Hradce Králové.

Poděbrady navštívil již Karlův otec Jan Lucemburský. Karel IV. poté Poděbrady jako „ušlechtilé léno“ svěřil pánům z Kunštátu, za nichž město zažilo svůj zlatý věk. Označení Poděbrady se objevuje od 12. století. Ve 13. století je český panovník Přemysl Otakar II., jenž zde nechal vystavět vodní hrad. Za vlády Karla IV. získal Poděbrady rod pánů z Kunštátu, v jehož držení Poděbrady zažily svůj zlatý věk. Jedním z příslušníků tohoto rodu, zvelebujícího město Poděbrady, byl Jiří z Poděbrad, od roku 1458 český král. Právě za vlády Jiřího z Poděbrad došlo roku 1472 k povýšení Poděbrad na město. Král Jiří Poděbradům udělil také vícero privilegií. Kvůli dispozicím pro lov si Poděbrady oblíbil i Ferdinand I., dokonce natolik, že je vykoupil ze zástavy. Co se nepodařilo zničit třicetileté válce, dokonal velký požár roku 1681. Město bylo následně přestavěno, hradby byly zbořeny. Poděbradský hrad, přestavěný již na zámek podrobila další přestavbě Marie Terezie, která Poděbrady opakovaně navštívila. Roku 1905 byl ve městě nalezen minerální pramen, na základě čehož se Poděbrady staly městem lázeňským se specializací na léčení onemocnění srdečních a cévních.