Zámek Mělník, původně hrad Pšov, byl sídlem Elišky Přemyslovny, matky Karla IV.

Zámek Mělník leží v Polabské nížině na vyvýšenině nad soutokem Labe s Vltavou. Nachází se asi 17 km severovýchodně od Kralup nad Vltavou a přibližně 30 km severně od historického centra hlavního města Prahy.

Jako královské věnné město byl Mělník označen až Karlem IV. v Majestas Carolina, mělnický hrad však byl dáván do držení českým kněžnám a královnám již od konce 1. tisíciletí, kdy zde přebývala Emma Burgundská, manželka Boleslava II. Na románském mělnickém hradě sídlila také Eliška Přemyslovna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV. Později na hradě sídlily také manželky Karla IV., poslední z nich, Eliška Pomořanská až do své smrti roku 1393. Právě ona zřejmě nechala na hradě zřídit kapli sv. Ludvíka. Karel také rozšířil mělnické panství o další obce, dvory a rytířská léna, obdaroval je i dalšími výsadami a zařadil mezi královské statky, které nesmí být nikdy zcizeny. Pravděpodobně za Karla IV. došlo ke gotické přestavbě hradu. Karel IV. Mělník opakovaně osobně navštívil a shledal zde být velmi příznivé podmínky pro pěstování vinné révy. Rozvoji vinařství na Mělnicku výrazně pomohl také dovozem ušlechtilé burgundské révy, která nahradila zde pěstovanou révu moravskou, a zavedením celní povinnosti pro dovezená vína. Zřídil také zvláštní úřad perkmistra a z Francie povolal i několik vinařů. První zprávy o Mělníku pocházejí z 9. století. Koncem 10. století bylo dřevěné opevnění Pšov nahrazeno novým kamenným hradem Mělník a přebývala zde Emma, manželka Boleslava II., první v řadě kněžen a královen v Mělníku. Samotné město pod hradem vzniklo ve 13. století, což potvrzuje i listina Přemysla Otakara II. z roku 1274. Poslední královnou na hradě Mělníku byla manželka Jiřího z Poděbrad. Za třicetileté války byl opuštěn, ale ještě v 17. století byl přestavěn na opět obyvatelný zámek.