Ve 14. století patří Kouřim k největším městům v Čechách. Císař Karel IV. mu uděluje právo mílové, město má i významné soudní pravomoci.

Kouřim, turisticky oblíbené město pro svou neporušenost.

Město Kouřim se nachází na Středolabské tabuli a protéká jím potok Kouřimka, do nějž ve městě ústí potok Střebovka. Kouřim leží asi 12 km jihovýchodně od Českého Brodu, 16 km západně od Kolína, 16 km severoseverovýchodně od Sázavy a přibližně 41 km východně od historického centra hlavního města Prahy. Ve městě v současnosti žije téměř 2 000 obyvatel. Karel IV. se Kouřim, jako i další důležitá města, snažil ještě jako markrabě získat pod svůj přímý vliv. Roku 1340 také změnil rozhodnutí svého otce, Jana Lucemburského, jenž svěřil kouřimský kostel sv. Štěpána pod patronát kláštera cisterciáků v Sedlci. Markrabě Karel patronát kouřimského kostela sv. Štěpána převedl zpět pod svou pravomoc. První dochovaná zmínka o Kouřimi pochází z Kristiánovy legendy a popisuje 10. století. Již v 9. století však na návrší Stará Kouřim stálo hradiště příslušníků kmene Zličanů. Roku 936 bylo hradiště dobyto Boleslavem I., opuštěno a obec se přestěhovala blíže k dnešnímu centru města. Druhá Kouřim vznikla na konci 10. století a její existence trvala do století třináctého, kdy ji dobyl a vypálil Přemysl Otakar I. Současná Kouřim vznikla ke konci 13. století, kdy ji založili saští kolonisté povolaní českým králem Václavem I. Zlatý věk Kouřimi trval až do roku 1547, kdy byla spolu s dalšími odbojnými městy potrestána za protihabsburské povstání. Třicetiletá válka znamenala pro Kouřim katastrofu, město bylo opakovaně pleněno a takřka kompletně zničeno. Ani 18. století neznamenalo pro Kouřim návrat dřívějšího rozkvětu, jednak kvůli hladomoru, ale i prusko-rakouské válce a selskému povstání. Ve městě se posléze nerozvinul průmysl a nedošlo tak ani k nárůstu obyvatelstva, spojeného v jiných městech s průmyslovou revolucí. K roku 1932 bylo v Kouřimi evidováno 2875 obyvatel.