Soudní pravomoc vykonávala komenda řádu německých rytířů v Drobovicích, jimž právo hrdelní udělil již v roce 1356 sám velký Císař Karel IV.

Drobovice, drobná obec v kutnohorském okrese, ve středověku sídlo komendy řádu německých rytířů, jimž císař Karel IV. udělil hrdelní právo.

Obec Drobovice se nachází v kutnohorském okrese na Středolabské tabuli v blízkosti Železných hor a Hornosázavské pahorkatiny. Obcí protéká říčka Brslenka. Drobovice leží pouhý kilometr jihozápadně od zámku Filipov, necelé 3 km jihojihovýchodně od Čáslavi, asi 12 km jihovýchodně od Kutné Hory, 30 km jihozápadně od Pardubic a přibližně 75 km od historického centra hlavního města Prahy. V současnosti má obec necelých 400 obyvatel. Roku 1356 Karel IV. udělil komendě řádu německých rytířů v Drobovicích, která zde vykonávala soudní pravomoc, hrdelní právo. Popravy probíhaly oběšením na návrší Bambousek. První dochovaná zmínka o obci Drobovice se datuje k 7. červenci roku 1242. Obec zřejmě vznikla spolu se zřízením kláštera řádu německých rytířů, právě roku 1242 byly českým králem Václavem I. povoleny stavby komendy a špitálu při řádovém mariánském kostele. Řádový špitál byl schopen pojmout až tři desítky nemocných. Drobovičtí usedlíci ze své přináležitosti k řádovému klášteru těžili osvobozením od roboty díky imunitnímu právu, které řádu německých rytířů udělil Přemysl Otakar I. Rozkvět Drobovic, spojený s aktivitami patnácti přítomných řádových rytířů, skončil se začátkem 15. století, kdy nejprve k pozastavení klášterní činnosti přispěl finančně náročný panovník. Roku 1418 došlo k vyhnání zbylých rytířů, a o tři roky později dokonce ke zničení a vypálení kláštera. Z kláštera do současnosti nezbylo na původním místě nic, jelikož byly opuštěné trosky budov postupně rozebírány na jiné stavby apod. Ojedinělé pozůstatky z komendy jsou uchované v muzeu v nedaleké Čáslavi. Význam obce Drobovice již původní slávy znovu nedosáhl.