Hrady a tvrze


Zřícenina hradu Dražice, Benátky nad Jizerou

Dražice (Benátky nad Jizerou)

Hrad patřil pražskému biskupovi Janu IV. z Dražic, 1333 až 1334 jej nechal přestavět.

Hrad Dražice, v současnosti zřícenina, v době Karlova působení jako moravského markraběte goticky přestavěn.

Zřícenina hradu Dražice stojí na České tabuli a tyčí se na skalnatém ostrohu nad tokem řeky Jizery, na jejím pravém břehu v obci Dražice. Obec Dražice se nachází v bezprostřední blízkosti severně od Benátek nad Jizerou, asi 13 km jižně od Mladé Boleslavi, 27 km východně od Mělníka, 12 km severně od Lysé nad Labem, 19 km severozápadně od Nymburka a přibližně 39 km severovýchodně od historického centra hlavního města Prahy. V obci Dražice v současnosti žije asi 400 obyvatel. Přímo ke zřícenině hradu Dražice vede turistická trasa červené značky, pokračující těsně pod hrad k rozcestníku Dražice, kde se setkává s turistickou trasou značky modré. Červená značka pak pokračuje mimo jiné směrem na jih k zámku Benátky nad Jizerou. Za vlády českého krále Jana Lucemburského (a spoluvlády jeho syna Karla) panství Dražice i s hradem náleželo pražskému biskupovi Janu IV. z Dražic. Ten se rozhodl hrad v letech 1329-1343 přestavět, zřejmě pod vlivem architektury, kterou poznal v Avignonu. Hrad byl přestavěn v gotickém slohu. Se souhlasem markraběte Karla přenesl Jan z Dražic do nedaleké vzdálenosti od hradu trhové městečko Benátky. Hrad Dražice nechal vystavět zřejmě Řehoř z Litovic, purkrabí Pražského hradu, pravděpodobně v polovině 13. století. První dochovaná zmínka o hradu se datuje k toku 1264. Goticky byl přestavěn v průběhu 14. století. V průběhu století patnáctého byl hrad Dražice dvakrát vypálen – nejprve za husitských válek roku 1424 katolickými pány, posléze roku 1448 vojskem Jiřího z Poděbrad. Když byl roku 1526 postaven nový zámek, nazvaný Nové Benátky, hrad Dražice přestal být obýván. Do současnosti se z hradu dochovaly pouze zbytky paláce a okna kaple.