Hrad Helfenburk u Úštěka, dnes zřícenina, za Karla IV. od roku 1375 majetek pražského arcibiskupa.

Zřícenina hradu Helfenburk, nazývaného též Hrádek, se zdvihá nad Hrádeckým potokem ve výšce 325 m. n. m. a ve vzdálenosti přibližně 3 km od Úštěka. Zřícenina stojí na pískovcovém ostrohu v Ralské pahorkatině, ani ne 2 km západně od Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Zřícenina hradu leží asi 19 km severně od Roudnice nad Labem, necelých 20 km východně od Litoměřic, 16 km jihozápadně od České Lípy a 26 km jihovýchodně od Ústí nad Labem. Za vlády Karla IV. hrad zakoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, usilující o spojení svých panství na pravém břehu řeky Labe. Ke koupi došlo roku 1375, načež se arcibiskup pustil do rozsáhlé přestavby. Hrad vlastnil i pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, jenž se na jeho stavbě také pozitivně podepsal, když nechal mimo jiné vystavit hlavní věž hradu. Mezi další vlastníky hradu v lucemburské době patřili další arcibiskupové: Olbram ze Škvorce, Zbyněk Zajíc z Házmburka a Konrád z Vechty. Pro pražské arcibiskupy byla výhodná zejména blízkost hradu k Roudnici nad Labem, kde měli své sídlo. Hrad Helfenburk postavil v první polovině 14. století rod Ronovců (konkrétně zřejmě páni z Klinštejna). Ve druhé polovině 14. století přešel do vlastnictví pražského arcibiskupa, kde setrval v průběhu života několikero arcibiskupů až do první poloviny století patnáctého. Po pestré sérii šlechtických majitelů hrad získali roku 1622 jezuité, v průběhu třicetileté války byl však neobydlen a několikrát vypleněn. Od 18. století byl hrad užíván jako myslivna a přes krátkodobé snahy o rekonstrukci spíše chátral. Již od 19. století lákala zřícenina hradu první turisty. Podle pověsti na hradě pobývaly opice, které loupežily po okolí, pročež je obyvatelé blízkých vsí na hradě pobili.