Ústí nad Labem, v současnosti statutární město s průmyslovou historií, se těšilo častému zájmu císaře Karla IV., jenž městu potvrdil i udělil vícero privilegií.

Ústí nad Labem leží na soutoku řeky Labe a Bíliny, jenž dal městu i název. Město se nachází asi 15 km od státních hranic se SRN a 70 km severně od Prahy. V současnosti v něm žije necelých 100 000 obyvatel. Karlův otec Jan potvrdil městu starší privilegia včetně práva mílového. Potvrdil také, že se mají Ústečtí řídit Magdeburským právem. Vydal pro Ústecké i povolení k svobodné plavbě. Jeho syn Karel ještě roku 1334 vrátil městu výnos ze skladování a distribuce vína a piva (šrotéřství), jež Jan Lucemburský předtím zastavil. Později Karel opět městu potvrdil předchozí i přidal další privilegia. První věrohodná zmínka o Ústí nad Labem se datuje k roku 1056/1057. Roku 1186 se Ústí stalo svědkem svatby Žofie, dcery knížete Bedřicha, s míšeňským markrabětem. Nejpozději v polovině 13. století bylo Ústí nad Labem povýšeno na královské město. Město získali po bitvě Na Běhání roku 1426 husité, konkrétně Jakoubek z Vřesovic. Obdobnou důležitost jako před husitskými válkami město Ústí nad Labem nabylo až v 16. století, kdy se stalo jedním z center saské renesance. Město bylo v této době převážně katolické, což dosvědčuje i založení dominikánského kláštera na počátku 17. století. Ve městě však byla přítomná i protestantská menšina, jejíž členové jsou vinni smrtelnou defenestrací primase J. E. Schössera. Ve zbytku 17. století byly dějiny města dosti nešťastné – nejprve se na něm výrazně podepsala třicetiletá válka, po ní přišla morová epidemie. I v 18. století zažilo Ústí vzhledem ke své poloze vícero válek. Napoleonské války byly posledním konfliktem, jenž měl na Ústí nad Labem přímý vojenský dopad. V 19. století poté došlo k největšímu rozkvětu města, spojenému zejména s rozvojem průmyslu – město se stalo průmyslovou metropolí. Ve městě převažovalo obyvatelstvo německé, což se změnilo až po druhé světové válce s odsunem Němců. Za komunistického režimu pokračoval rozvoj zejména těžkého průmyslu, což se podepsalo na vzezření města.