Cisterciácký klášter Osek, opětovně funkční, ale turisticky přístupný konvent, jehož rozvoji dopomohli svou záštitou Jan Lucemburský a Karel IV.

Cisterciácký klášter v Oseku v Podhůří Krušných hor se dnes nachází v ulici Rooseveltova 1, prakticky v samotném centru města Osek. Klášter leží necelých 10 km západně od Teplic, 13 km severně od Mostu a ani ne 13 km od státních hranic se SRN. V blízkosti kláštera, na Oseckém náměstí vede modrá turistická trasa a začíná značka červená. Karlův otec Jan Lucemburský přijal osecký klášter pod svou ochranu, když jej učinil klášterem královským. Toto rozhodnutí, potvrzené i Karlem IV., přineslo klášteru v lucemburské době klid pro rozvoj. Příhodná situace trvala až do husitských válek, kdy byl klášter nejen vypálen a mniši vyhnáni a následně i pobiti, ale pozůstalý klášterní majetek rozebíral i císař Zikmund Lucemburský, Karlův syn. Do Oseka přišli cisterciáci z Mašťova, kde strávili necelých šest předchozích let a kde jejich existenci provázaly spory s majitelem panství, jenž se nechtěl vzdát svého vlivu nad územím darovaným konventu. Právě v Oseku, kam mniši přesídlili roku 1196/1197, zažil řád rychlý rozkvět díky podpoře rodu Hrabišiců. Kostel Panny Marie byl vysvěcen roku 1221 a klášterní budovy dostavěny za opata Slavka, jenž se po svém působení v klášteře vydal christianizovat pohanské Prusy a stal se i biskupem. Po Slavkově období přišlo přibližně od poloviny 13. století období úpadku, zapříčiněné napadením kláštera Přemyslem Otakarem I. a posléze vypleněním braniborským vojskem. Později se klášter stal obětí husitských vojsk, jež jej vypálila. Roku 1421 mniši utekli do opatství Altzella, roku 1429 již takové štěstí neměli a byli povražděni. Úpadek kláštera pokračoval i v dalších letech, až jej roku 1580 Rudolf II. zrušil. Klášter byl obnoven těsně před třicetiletou válkou, v jejíchž začátcích však byl opět zrušen. Návrat cisterciáckému řádu proběhl až roku 1626, načež započalo nové období rozkvětu, kulminující v 18. století rozsáhlou barokní přestavbou pod vedením Octavia Broggia (do současné podoby). Další úpadek kláštera nastal ve 20. století, zejména v době komunistického režimu. Mniši se do Oseka vrátili až roku 1989, aktivní užívání kláštera dosvědčují i pravidelné přístupné nedělní bohoslužby. Klášter je také možné navštívit.