Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, gotická katedrála, s jejíž stavbou započala huť stavitele Petra Parléře, pozvaného do Čech Karlem IV.

Chrám svaté Barbory stojí na vyvýšenině nad řekou Vrchlicí v Kutné Hoře poblíž Jezuitské koleje a asi 500 m od Vlašského dvora. Kolem katedrály prochází naučná stezka Stříbrná stezka jižní okruh. Město Kutná Hora leží na Středolabské tabuli, severně nedaleko od Hornosázavské pahorkatiny. Městem protéká říčka Vrchlice. Kutná Hora se nachází asi 10 km západně od Čáslavi, 37 km západně od Pardubic, necelých 10 km jižně od Kolína a přibližně 62 km od historického centra hlavního města Prahy. V Kutné Hoře v současnosti žije asi více než 20 000 obyvatel.

Prvním stavitelem chrámu svaté Barbory byl zřejmě Jan Parléř, syn Petra Parléře, stavitele Svatovítské katedrály, Karlova mostu apod., přizvaného do Prahy císařem Karlem IV. roku 1356. Samotný Petr Parléř se na stavbě možná z počátku také podílel. Roku 1384 bylo ustaveno hornické družstvo pro stavbu chrámu sv. Barbory označované jako bratrstvo Těla Božího a roku 1388 byla stavba kutnohorského chrámu sv. Barbory započata. Vedla ji huť Petra Parléře, nejspíše pod vedením jeho syn Jana. Stavba byla poprvé přerušena kvůli husitským válkám a pokračovalo se v ní až po šedesáti letech v roce 1482. Mezi další významné stavitele, kteří se na stavbě podíleli, patřil Matyáš Rejsek a Benedikt Rejt. Jelikož v 16. století postupně upadala těžba stříbra, byla stavba ukončena provizorní zdí (roku 1588). V 17. století proběhly barokní úpravy pod dohledem jezuitského řádu (nutné kvůli požáru kostela). Chrám svaté Barbory byl dokončen až Josefem Mockerem na konci 19. století.