1350

Město Hroznětín, opět na město povýšené roku 2007, patřilo v době vlády Karla IV. pod klášter v Teplé, jemuž byl panovník nakloněn, což potvrdil i obnovení těžby v Hroznětíně. Karlův otec Jan Lucemburský Hroznětín roku 1333 povýšil na město královské. Karel IV. roku 1350 rozhodl o obnovení železných dolů v Hroznětíně.

Roku 1213 získal Hroznětín Hroznata, šlechtic proslavený zejména založením kláštera v Teplé, od českého panovníka Přemysla Otakara I., Hroznětín již tehdy disponoval trhovým právem a Hroznata jej osídlil německými kolonisty. Žádnou starší zmínku či zprávu o Hroznětíně nemáme, lze se však domnívat, že trhová ves Hroznětín vznikla snad koncem 12. nebo začátkem 13. století. Po smrti Hroznaty roku 1217 držel Hroznětín klášter v Teplé. Přestože v době Lucemburků byl povýšen na město, zápis městských práv je dochován až v listině z roku 1463, kdy práva potvrdil český král Jiří z Poděbrad. Od roku 1434 do roku 1585 Hroznětín náležel Šlikům. Poté jej koupí získal Ernst von Wirsperk. Wirsperkové město roku 1603 odprodali samotným měšťanům, jimž však bylo zkonfiskováno za jejich připojení se k stavovskému povstání. Roku 1623 se tak dostalo do vlastnictví Jindřicha vévody Sasko-Lauenburského. Do této doby spadá největší rozkvět města. Roku 1873 zasáhl město ničivý požár, jemuž podlehly domy na náměstí (i kostel a radnice).

Ve 20. století bylo město součástí území připojeného po mnichovské dohodě k třetí říši, po roce 1945 a po odsunu Němců bylo opětovně osidlováno. Roku 2007 Hroznětín znovu získal status města. Za zmínku stojí také židovské osídlení města. Jeho počátky se datují na konec 15. století, kdy v Hroznětíně vzniklo židovské ghetto. V současnosti židovské osídlení připomíná židovský hřbitov na severu města.


Doplňkové informace

Město Hroznětín leží na řece Bystřici na úpatí Krušných hor. Hroznětín v současnosti obývá přibližně 2 000 obyvatel. Městem prochází zelená turistická značka, pokračující následně na nedaleký Plešivec.