1348

Václavské náměstí je výraznou dominantou Prahy a zároveň symbolickým bodem moderních českých dějin. Je dlouhé 682 metrů a široké 60 metrů.

Náměstí bylo založeno spolu s Novým Městem pražským Karlovým rozhodnutím v roce 1348. Náměstí se do roku 1848 nazývalo Koňský trh. Současný název navrhl dne 16. března 1848 Karel Havlíček Borovský z důvodů uctění památky zemského patrona a zároveň na památku shromáždění ve Svatováclavských lázních (avšak pozor, ty se nacházely u Václavské ulice poblíž dnešního Karlova náměstí) v roce 1848. Koňský trh měl dokončit osu hlavních tržišť, kterou po plánovaném Karlově spojení Starého a Nového Města měla tvořit Staroměstské náměstí, Havelský trh a právě trh Koňský. V duchu plánovaného rozvoje města na trh navazovala (a stále navazuje) síť pravoúhlých ulic. Od počátku stávaly na Koňském trhu dílny řemeslníků, své místo tu měly i pivovary. A hlavně se zde obchodovalo s koňmi. V místech nedaleko dnešního Můstku stával dokonce mlýn. V prostoru trhu byly studny, později kašny, kam Pražané chodili pro vodu. V nejvyšší části trhu, která končila hradbami, byla postavena brána svatého Prokopa, neboli Koňská brána. Hradby se nacházely i v dolní části zvané Můstek – dle můstu, který vedl přes příkop před hradbami oddělujícícmi Staré a Nové Město. Jedno z prvních míst, kde se začalo stavět, bylo na rohu dnešního Václavského náměstí a Jindřišské ulice , v podzemí domů číslo popisné 823 a 824-II se nachází dobové podélné sklepní zaklenuté prostory. Stávalo zde stavení, jehož středem vedl široký průjezd, napravo i nalevo bývaly místnosti. Na dvoře stály stáje, kůlny a skladiště. Parcela měla do délky přibližně 90 metrů, na konci u zdi si majitel vydržoval malou zahrádku. Jednopatrový dům měl střechu pravděpodobně sedlovou, se štíty směřujícími do náměstí, zakončené polovalbou. Lehký a nízký krov byl kryt šindelem, aby se v případě požáru dal odstranit. Na Koňském trhu nestál kostel, ani tu nebyla kaple. Nejbližší církevní stavbou je kostel Panny Marie Sněžné.