Při pohledu od řeky Vltavy směrem na petřínský vrch je především v zimních měsících velmi zřetelná zubatá, jako by vykousaná zeď. Pražané ji znají jako zeď Hladovou a mají k ní i své pověsti. Málokdo tuší skutečný účel stavby.

Byla budována v letech 1360 – 62. Několik pověstí se shoduje, že stavba zdi měla zajistit obživu nezaměstnané městské chudině. Ba dokonce na stavbě, převlečen v haleně prostého člověka, měl pracovat sám císař. Informace o výjimečnosti stavby, jako sociálnímu programu pro chudé, však není pravdou, neboť zeď byla budována plánovitě jako součást městského opevnění. Naopak se zdá reálnější informace, že si na stavbu zdi musel Karel vypůjčit od pražských radních. Můžeme tedy tvrdit, že zeď byla postavena z místních zdrojů, jako stavivo posloužila osvědčená opuka. I když je pravda, že když byly v roce 1357 ukončeny hrubé stavební práce na Novém Městě, na opevnění Nového Města i Vyšehradu, dokončila se stavba Karlštejna, zůstalo v okolí Prahy velké množství nezaměstananých, především dělníků bez kvalifikace. Část jich pojala čerstvě započatá stavba Karlova mostu a dobudování (zesílení) levobřežního hradebního systému táhnoucího se od Strahova přes Petřín až k řece u Újezdu přišlo v tuto chvíli vhod. Nejedná se o stavbu samoúčelnou, jak někdy bývá prezentováno, ale o aktivní obranu Menšího Města, tedy Malé Strany a Pražského hradu. Původně byla stavěna o tloušťce dva metry a výšce čtyř metrů. Podél zdi bylo postaveno osm věží, které měly funkci pozorovatelen a zároveň zpevňovaly celou zeď. V Karlově době byla zeď opatřena bastiony, neboli předsunutými věžemi. Jako každá jiná zeď – byla osázena cimbuřím, které vylepšovalo obrannou funkci zdi, na vnitřní straně se nacházel dřevěný ochoz. Na věži údajně sloužila trvalá posádka střelců z luků a samostřílů, kteří svou šikovnost tu a tam ukazovali na pražských jarmarcích. Zmíněné předsunuté věže se dnes nedochovaly, neboť prostory kolem Hladové zdi doznaly úprav a dnes se po obou stranách nachází městský lesopark. Přeso bychom jednu z věží mohli vystopovat, tvoří základ hlavní věže nesoucí kupoli Štefánikovy hvězdárny.