1360

Kostel se nachází Praze na Novém městě pražském v ulici Na Slupi, nedaleko křižovatky se Svobodovou ulicí.

Většinou se datum zložení kostela uvádí 24. březen 1360. Pokud se jedná o vlastní stavbu. Avšak abychom dosáhli počátku úmyslu postavit pod Vyšehradem kostel, musíme se vypravit do Avignonu. Karel získal 28. prosince 1359 od papeže Inocence VI. souhlas, a tak nic nebránilo, aby pod Vyšehrad dorazili servité, žebraví mniši od severoitalské Florencie. V roce 1861 Karel vymohl u papeže odpustkové privilegium, které platilo o mariánských svátcích, o postních a adventních sobotách. Podle pověsti se tak stalo proto, že těžce nemocný Karel se modlil u oltáře s výjevem Navštívení Panny Marie v klášteře Monte Senario u Florencie. protože se uzdravil, povolal servity do Prahy. Realita však bude daleko prostší, žebravý řád nejspíše povolal z pragmatických důvodů – tento řád (na rozdíl od jiných) ještě v Čechách, jeho pomyslném středu Říše, zastoupení neměl. Karel se stal terciářem, jedince, který sice nesložil slib a nežil v klášteře, ale svým životem se snažil přiblížir spiritualitě řehole. První probošt je znám až ze starších záznamů, a tak je otázkou, zda jím Raymundus Germanus (též Reymund Heřman), císařův zpovědník a rektor vysokého učení v Praze, vůbec byl. Stavba započala na zelené louce, proto se také uvádí Na Trávníčku, i když je pravděpodobné, že na louce u Botiče, patřící vyšehradské kapitula, již dříve stávala dřevěná kaplička, či snad malý kostel. Název Na Slupi se uvádí až od 16. století. Vedle teorie, že se jedná o název odvození od slupů (nádrží na ryby) existují i pověsti, které tvrdí, že název pochází od sloupu, který tu kdysi stával (asi ve výše zmíněné kapli), nebo od pohanského sloupu, který stával uprostřed obětiště u řeky. Kostel byl stavebně dokončen nejspíše během Karlova života. Hmotově kostel sestává z průčelní věže, dvoulodí a je uzavřen nižším presbiteriem. Loď kostela je zaklenuta čtyřmi poli křížové klenby, které jsou svedeny na střední sloup. Klenební vzorec se mění naproti triumfálnímu oblouku, z technických důvodů zde spatříme trojpaprsek. Z původní stavby se dají dohledat hlavice přípor, které jsou listového tvaru. Věž, barokně upravována, je určitým pražským unikátem – je celých 63 centimetrů vychýlena od svislice. Konventní kostel s přilehlými budovami, které postačovaly pro 6 mnichů. Z kláštera se dochovaly jen fragmenty. Kostel byl hned po vypuknutí nepokojů spojených s husitskými válkami vypálen během obléhání Vyšehradu umístili pražané vedle kostela dva praky, které však vyšehradskou posádkou byly rychle zničeny, a tak probourali zeď kostela a umístili dovnitř velké dělo. Kostel byl nově zaklenut v 90. letech 15. století. Regotizace proběhla pod vedením Bernarda Graubera v letech 1858 – 1863. V dnešní době nese kostel jméno Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice Na Slupi a patří paravoslavné církvi.