Sakrální stavby


Konvent cisterciaček u kostela Panny Marie - Klášter Oslavany

Konvent cisterciaček u kostela Panny Marie - Klášter Oslavany

Klášter Vallis Sanctae Mariae (Údolí Panny Marie) založila manželka moravského markraběte Vladislava Jindřicha, Heilwida, asi roku 1225. Klášter byl založen jako ženský a cisterciácký, podřízen byl klášteru ve Velehradě. Roku 1228 byl vysvěcen klášterní kostel Panny Marie za účasti Přemysla Otakara I., který klášteru udělil velké privilegium, kterým zároveň přejal zakladatelská práva – Oslavany se tudíž staly klášterem královským.

Za husitských válek byl klášter vypálen. Po dalším požáru v první třetině 16. století byl klášter renesančně přestavěn na zámek. Šest sester i abatyše odešlo do cisterciáckého kláštera v Králové v Brně (1525). Z původního kláštera se zachovala pouze tzv. zámecká kaple, tj. presbytář klášterního kostela. Současnou podobu zámek získal ve druhé polovině 16. století, za Kryštofa z Althanu. Od 17. do 19. století se v zámku nacházel pivovar, obnovený opět po roce 1999. Karel IV. udělil klášteru Vallis Sanctae Mariae početná privilegia. Roku 1363 Karel klášter vyňal ze světské jurisdikce. Svěřil mu také pravomoci k souzení neurozených zločinců. Ještě jako markrabě Karel roku 1337 pověřil ochranou kláštera před okolním panstvem purkrabího hradu Veveří. Později také rozhodl, že poddaní, kteří od kláštera zběhnou k jiným pánům, musejí nejprve zaplatit klášteru. O navrácení uchváceného majetku kláštera (okolními pány) se měl z nařízení papeže Klementa VI. (na Karlovu žádost) postarat opat vídeňského kláštera U Skotů. Pasovskému knězi Ludvíkovi z Annasa naopak Karel svou přímluvou u papeže zajistil v klášteře obročí.