1347

Hrad Kynžvart, dnes zřícenina, se ve 14. století přiklonil na stranu protivnou Karlu IV., pročež jej Karlovy oddíly pobořily. Englhart a Albert z Kynžvartu, přívrženci císaře Ludvíka Bavora, najímali žoldnéře k přepadávání chebských kupců a měšťanů. Proto Karel IV. nechal na hrad v červenci 1347 poslat trestnou výpravu, před níž bratři uprchli do Bavorska, a hrad byl pobořen. Jeho obnovu Karel IV. zakázal.

Držitelé hradu Kynžvartu, Englhart a Albert z Kynžvartu, se přidali na stranu římského krále Ludvíka Bavora proti římskému protikráli Karlovi IV. Majitelé hradu najímali žoldnéře, kteří z jejich rozkazu napadali chebské kupce a měšťany, věrné králi Karlovi. Roku 1347 proto Karel IV. rozhodl o trestné výpravě (zahrnujících snad i chebské oddíly) proti Kynžvartu. Výprava byla úspěšná, hrad pobořen a Englhart s Albertem uprchli ze země. Snad zejména na základě přímluvy Chebských Karel IV. zapověděl hrad obnovovat. Povolení k obnově vydal až Karlův syn, Václav IV., roku 1398.

Hrad Kynžvart nechal postavit ve 13. století český panovník Václav I., hrad měl střežit soutěsku, skrze kterou vedla důležitá stezka. Dějiny hradu provázejí spory s Chebskými – například roku 1473 se Chebským podařilo dokonce zajmout aktuálního držitele hradu, Jindřicha II. z Plavna. Roku 1506 byl hrad dobyt při střetech mezi Gutštejny a Vladislavem II. Jagellonským, nedlouho poté se stal součástí majetku královské komory. Ještě v průběhu 16. století však král zastavit Kynžvart Pluhům z Rabštejna, po šmalkaldské válce byl zkonfiskován a znovu zastaven. Po sérii zástav byl hrad opět zkonfiskován po stavovském povstání a připadl rodu Metternichů, kteří se však z držby hradu příliš dlouho netěšili, neboť byl na konci třicetileté války vypálen švédskými oddíly. Od té doby hrad nebyl obýván.


Doplňkové informace

Zřícenina hradu Kynžvart leží na okraji Slavkovského lesa, severně od Lázní Kynžvart na Hradním vrchu, nacházejícím se mezi Špičákem a Šibeničním vrchem ve výšce 824 m. n. m. Zřícenina leží v blízkosti státních hranic se SRN (asi 10 km východně od nich), necelých 8 km severozápadně od Mariánských Lázní, asi 60 km severozápadně od Plzně, přibližně 30 km jihozápadně od Karlových Varů a 125 km západně od Prahy. Až k samotné zřícenině vede žlutá turistická trasa přicházející z Lázní Kynžvart a pokračující směrem na sever. Od zámku Kynžvart vede až k rozcestí asi 100 m pod hradem také modrá turistická značka.

Použité fotografie pocházejí z webu www.kvpoint.cz - databanky fotografií Karlovarského kraje.