STARÝ PLZENEC má ke Karlovi IV. zvláštní vztah. Byl to on, kdo rozeznal, že po translaci - přenesení městských práv a vybudování Nové Plzně, zde na tomto místě kontinuita trvá.

Věděl, že osídlení ve městě je živé. Napomáhal tomu fakt, že nad městem na dosluhujícím hradě Plzeň stále sídlili královi úředníci a vykonávali zde i popravčí právo. Nová Plzeň ho dostala až v r. 1381. Panovník rozhodl, že městečko oživí, nechal upravit znak, vyjmul s jurisdikce chotěšovského kláštera staroplzeňské kostely. Správu pak prováděl panovníkův kancléř - vyšehradský probošt. Nechal údajně přestavět dva kostely ve městě.

Důležitost, kterou městečku přisuzoval, stvrdil tím, že je nechal zapsat spolu s Novou Plzní a ostatními hrady a městy do nového svého zákoníku Majestas Carolina o nemožnosti dát výše jmenované do zástavy nebo je prodat. Mezi jeho největší počin, který se bytostně dotkl každého obyvatele městečka, bylo založení a stavba královského hradu KARLSKRONE na protějším kopci a posléze přenesení úřadu královského purkrabího ze starého hradu Plzeň na hrad nový. Podle kronikáře Beneše Krabice z Weitmile vydal Karel IV. 3.7.1361 na Karlštejně Privilegium, ve kterém osvobozuje obyvatele městečka Staré Plzně od všech robot, platů a břemen, neboť při stavbě nového hradu na hoře Radině utrpěli velkou újmu a zatížení. Zůstala pouze povinnost každoročně odvádět purkrabímu na Karlskronu 28 kop pražských grošů a platit královskou berni.