1356

Tři kilometry jihovýchodně od Plzně, hned za okruhem dálnice D5 nachází se na zalesněném kopci výšce 567 mnm zřícenina hradu Radyně. Z obce Starý Plzenec vede na hrad žlutá turistická stezka.

Hrad založil v roce 1356 Karel IV. Hrad se měl původně jmenovat Karlskrone, tedy Karlova koruna, ale jako jeho jméno se Karlskrone nevžilo a po smrti zakladatelé lidé pojmenovali hrad podle buližníkové skály, na níž hrad stojí. Radyně. Se stavbou se začalo a skončilo ve stejné době jako na Kašperku. Přesto se Radyně liší, na rozdíl od Kašperku, který je zakončen dvěma dvoupatrovými hranolovými věžemi, má hrad nad Plzencem východní věž, která byla koncipována jako nižší, půdorys podkovitý. Cílem stavby bylo posílit obranu obchodních cest. Hrad dle všech pramenů postavil Michal Parléř – člen rodiny Karlova dvorského stavitele Petra Parléře. Hrad je typickým představitelem vrcholného hradního stavebnictví – největší důraz je kladen na palác jako střed celé stavby, hradní věž, která splývá v půdorysu s palácem, vytváří jen nástavbu. Veškeré další prvky (především další dvě věže) jsou potlačeny. Do hradu se vjíždělo přes suchý příkop po dřevěném zvedacím mostě. V přízemí hradu se nacházely sklepy. Přízemí bylo zvenčí nepřístupné. Obranu umožňovaly úzké střílny, kterými dovnitř proudilo jediné světlo. V prvním patře bylo skladiště a světnice vrátného. Dále bychom došli do kuchyně, jídelny a komnaty paní. V tomto patře byl vchod do věže. O patro výše zabíral většinu prostoru sál, nazývaný palác. Do paláce byla vklíněna kaple, která těsně přiléhala k věži, ukrývající pánův pokoj. Věže byly původně o dvě patra vyšší než palác. Ve třetím patře věže byla zbrojnice a o patro výše do lehkého vězení vodili vězně. O patro výš vše kontroloval žalářník. Hladomornu bychom našli na druhé straně hradu. K názvu Radyně se vztahuje pověst o mocném a bohatém rytíři Radenovi, který však měl poměrně zásadní tělesnou vadu. Jeho hlavu zdobily znetvořené uši. Proito se ho všechny ženy a dívky bály. Až jednou unesl krásnou dívku, na kterou vymyslel past. Po tmě ji obloudil a když ho dívka po čase spatřila, byla do Rytíře natolik zamilována, že jeho znetvoření přešla mlčky. po čase se jim narodil syn. Když rytíř zjistil, že i dítě má znetvořeny uši, ženu i s novorozencem zabil. Když mu došlo, co spáchal, skočil z hradní věže. od těch dob bloudí jeho duch hradem a hlídá ukrytý poklad.

Jiná pověst, neméně krvavá, vypráví o Černém Hanušovi, který v noci po hradbách jezdí s trakařech. Hrad střežil důležitou obchodní stezku Praha – Norimberk. Panovník však na něm nejspíš nepobýval. Karlův syn Václav dal hrad do zástavy a hrad se dokonce stal na krátkou chvíli domovem lapky Oldřicha z Letkova, jinak královského purkrabího. Ve druhé polovině 15. století hrad sloužil spíše jako lovecký hrad. Za panování krále Ferdinanda I. hrad vyhořel. Pak již nebyl obýván. Občanský spolek Hůrka a Radyně pravidelně s Karlem IV. otevírá na Radyni sezónu – koná se tu jarmark. Staré přemyslovské hradiště Starý Plzenec se původně nazýval jen Plzenec. Byl postaven na protáhlé ostrožině nad soutokem potoka Bradavy s Úslavou. První písemná zpráva se váže k události z roku 976. Česká vojska se utkala s bavorskými a zvítězila. V té době již na místě slovanského hradiště stálo hradiště přemyslovské. O necelých dvacet let později zde fungovalo čilé tržiště a na počátku 11. století se zde razily mince. Za vlády Přemysla Otakara II. stávalo ve městě sedm kostelů. Ovšem po založení Nové Plzně (dnes jen Plzně) v roce 1295 dochází k pomalému úpadku. Na začátku Karlovy vlády tu sídlili správci královského majetku. Než král vybudoval Radyni. Po té byl Starý Plzenec jen komorním městečkem patřícím k hradu. Po dostavbě hradu Radyně v roce 1361 osvobodí Karel IV. všechny obyvatele od poddanských povinností. Rotunda svatého Petra a Pavla byla v rámci protáhlého předhradí možná již ve třetí čtvrtině 10. století vystavěna z řádkovaného křemencového zdiva, které je spojeno vápennou maltou. Nikdy nebyla zaklenuta. Valenou klenbou byla zakončena jen apsida. Během dalších dob byla rotunda několikrát přestavována. Jediné, co zůstalo po celo dobu stejné, je půdorys. Jedná se o nejstarší celistvě dochovanou architektonickou památku tohoto typu na českém území. Do 40. let 14. století se datuje gotická výstavba kostela Panny Marie, dokončená dle nápisu (dnes již zaniklého) k roku 1351, na místech původního románského kostela. Zdivo presbytáře o dvou obdélných polích a pětibokém závěru zesilují opěrné pilíře vrcholící kombinací stříšky a pultu. Horní díl lomeného portálu s lineárně rozloženou profilací vyplňuje tympanon, podpíraný čtvrtkruhovými krakorci. Původně románský byl také kostel svatého Jana Křtitele, který byl za panování Karla IV. kompletně přestavěn. Jedná se o jednolodní stavbu s krátkou lodí a obdélníkovým, trojboce ukončeným presbytářem. V době barokní byl upraven. Na rohu ulic Elišky Krásnohorské a Radyňské stojí socha Karla IV. Až z roku 1442 je znám název Starý Plzenec. Od roku 1945 sídlí ve městě společnost Bohemia sekt. Stejnojmenný nápoj však spatřil světlo světa až v roce 1970.

Dále navštivte

Hrad Radyně