Dnešní metropole Plzeňského kraje se nachází na soutuku čtyřech řek, Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže, přičemž řeka dál nese název Berounka. Plzeň je nejen správním centrem, ale i významným centrem průmyslu. V roce 2015 byla vyhlášena Evropským hlavním městem kultury.

Původním centrem kraje nebyl zvolen prostor dnešního města Plzně, ale vyvýšenina zvaná Hůrka jihovýchodním směrem, kde vzniklo město dnes zvané Starý Plzenec. Plzeň byla založena jako královské město 1295 Karlovým dědem Václavem II. Veškerá privilegia, která měla Plzeň od Václava II., potvrdil v roce 1320 král Jan Lucemburský. Významu západočeské metropole si je plně vědom Karel IV. který Plzeň zařadí do soupisu nezcizitelných Majestas Carolina. Plzeň hraje důležitou roli obchodního centra na Karlem plánované mezinárodní trase Frankfurt n. M. - Norimberk – Plzeň – Praha – Vratislav – Krakov – Kyjev, důležitá role městu připadne, i když na konci 60. let přejde český král k vizi cesty vertikální, z Benátek přes Řezno, Plzeň, Prahu na Lübeck. Karlovým výnosem se město v roce 1363 stává zbrojnicí. Kolem centra vyroste zděné opevnění, které tvoří 7 metrů vysoká hradba s cimbuřím, která je široká 2 metry. Hradby doplňují hranolové, dovnitř otevřené bašty. Hradbu předcházel 14 metrů široký parkán, zakončený další (parkánovou) hradbou. Sedm a půl metru předsunutý vodní příkop byl první překážkou pro případného útočníka. Západočeské muzeum v Plzni se i dnes pyšní největší dochovanou historickou zbrojnicí v Evropě. Většina z vystavených palných zbraní má přitom původ právě v Plzni. Tyto exponáty jsou součástí druhé stálé expozice nazvané Plzeňská městská zbrojnice. Za vlády Karlova syna Václava IV. se opevnění rozšiřuje, pravděpodobně proto, že Václav uvažoval o opuštění Prahy a přenesení královského úřadu do Plzně. Pro případ války je počítáno i s delším obléháním, a tak Karel nařídí, aby byla zřízena zásobárna obilí. Stavební ruch i výsostné postavení města jako obchodního i správního centra v Karlově době můžeme doložit nárůstem počtu obyvatel, především Němců a Židů. Tato situace se změní až za husitských válek, kdy město nakrátko ovládnou husité. V té době byla nespíše založena nejstarší plzeňská církevní stavba, františkánský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Z nejstarší epochy výstavby kostela se zachovaly přípory s hlavicemi, na kterých jsou schematické rostlinné, zvířecí a figurální prvky. Jedná se o jasný doklad vlivu francouzského umění, do Čech doneseného Lucemburky. Dalším dokladem francouzského vlivu jsou profilovaný vítězný oblouk, nesený pravoúhlými polopilíři, a zároveň i východní okno boční lodi. Na přelomu 13. a 14. století začala stavba děkanského kostela svatého Bartoloměje. Z první fáze stavby zbývá mohutné obvodové zdivo síňového trojlodí. V době vlády Karla IV. stavba pokračuje úpravami, např. je dokončen dlouhý presbytář se závěrem sedmi stran dvanáctiúhelníka. Ve stejné době byly vyzdviženy věže na západní straně. Složitě členěné boční portály byly osazeny až za doby vlády Václava IV. V kostele se nachází Plzeňská madona, nedokonalejší české dílo tzv. krásného stylu. Je u ní položen důraz na přesnou definici tvaru, vyhlazeného do mramorové hladkosti. I když je z jejího pojetí znatelný francouzský vliv, velmi pravděpodobně byla vyhotovena až po smrti Karla IV. Pověst vypráví, že ji buď vytesal neznámý slepec, kterému se po dokončení díla vrátil zrak, nebo ji vytesal mladý mnich, který do podoby Madony vytiskl tvář dívky, do níž byl zamilován. Jedním z nestarších domů na náměstí je budova arciděkanství. Podle dochovaných zápisů byl starší pozemek vykoupen v roce 1344. Průjezd a místnosti v přízemí jsou zaklenuty valenou klenbou, ve sklepě lze nalézt tři zkosené portálky. Dnešní podoba je po přestavbě z roku 1710. Gotický sklep s portálky a arkádovými pásy má také dům č.p. 89/10., přestavěný v 19. století. Masné krámy se nacházejí v Pražské ulici od svého založení. Dnešní podoba je novogotická. V prostoru dnešního Severního předměstí se nachází kostel Všech svatých, postavený v roce 1375 na místě starší románské stavby. Jedná se o jednolodní kostel s užším, polygonálně ukončeným presbytářem. Presbytář je sklenut valenou klenbou se sítí štukových žeber, která sbíhají na podložené přípory. Vstupní portál kostela má hruškovou profilaci. V městské části Doubravka stojí u soutoku Mže a Úslavy kostel svatého Jiří. Vybudován byl ve dvou etapách. Loď s apsidou byla ukončena kolem roku 1000 a v poslední čtvrtině 12. století byl vnitřek zdvojnásoben tím, že se posunula severní zeď. Za panování Václava IV. byl kostel goticky přestavěn. Vlivem činnosti řádu německých rytířů vznikají v době lucemburské na území Čech první hrnčířské dílny, ve kterých se přecházelo z domáckého ručního způsobu výroby na výrobu pomocí rychlootáčivého kruhu. Čímž se hrnčířství stávalo profesí s hromadnou výrobou. Jednu z takových dílen vzniká právě v Plzni.