Cheb, město, v němž byl zavražděn generalissimus Albrecht z Valdštejna a s oblibou je navštěvoval Johann Wolfgang Goethe. Cheb byl císařem Karlem IV. výrazně podporován, mimo jiné řadou důležitých udělených privilegií.

Roku 1321 proběhlo právě v Chebu stvrzení svatební smlouvy mezi Karlovou sestrou Markétou a dolnobavorským knížetem Jindřichem. Sám Karel městu opakovaně potvrdil privilegia, a navíc mnohá přidával. Cestu z Prahy na důležité západní trhy Karel pevně stanovil tak, že vedla přes Cheb. Roku 1349 převedl z Norimberka právě do Chebu právo razit mince. Nová mincovna se nacházela poblíž náměstí. Po židovském pogromu, jenž proběhl v Chebu v roce 1350, byli Chebští nuceni zaplatit císaři odškodné, židé byli totiž královským majetkem. Od roku 1355 byli Chebští zproštěni placení cla a mýta po celé říši díky Karlově zlaté bule. Karel Cheb celkem šestkrát osobně navštívil, jeho žena, Blanka z Valois, zde zas osobně vítala Janu Bourbonskou, ženu Jana Lucemburského.

První dochovanou zmínkou o Chebu jsou slova o části „lesa u cesty směřující od Chebu“, datovaná k roku 1061. Po roce 1100 se Cheb stává správním centrem Severní marky. Roku 1146 se stává majetkem Štaufů a strategickým bodem v politice Friedricha Barbarossy. Jako město je Cheb poprvé jmenován roku 1203. Ke Království českému bylo Chebsko poprvé přičleněno na pouhých deset let za Přemysla Otakara II., jenž roku 1270 založil ve městě klášter křížovníků s červenou hvězdou. Podruhé pak za Václava II. na necelých 14 let. Trvaleji se Cheb a jeho okolí staly součástí Království českého až roku 1322, kdy je získal za pomoc Ludvíku Bavorovi v boji o císařský trůn Jan Lucemburský. V době husitských válek se město Cheb přiklonilo na katolickou stranu, husité sice opakovaně k Chebu přitáhli, město samotné však zůstalo v průběhu války nedobyto. Za vlády Jiřího z Poděbrad význam Chebu nadále roste, ve městě se schází knížecí sněmy apod. Ještě v 16. století se v Chebu rychle šíří protestantismus. Těžké období zažil Cheb v době třicetileté válce, kdy jeho strategické postavení přineslo opakované obsazení města různými vojsky. Roku 1634 se město Cheb stalo svědkem zavraždění generalissima Albrechta z Valdštejna. Ve zbytku 17. století se Cheb z následků třicetileté války postupně dostával, své dřívější důležitosti však již nedosáhl. Roku 1723 je Chebsku odebrán autonomní status a z Chebu se je napříště svobodné královské město. Na přelomu 18. a 19. století Chebští zajišťují zbudování Františkových Lázní, jejichž rozvoj oživuje i město Cheb. I díky tomu město opakovaně navštěvuje J. W. Goethe. Roku 1809 město poničil rozsáhlý požár, v 19. století město také ztrácí svůj pevnostní charakter, dochází k hospodářskému rozvoji. Ani Chebu se nevyhnuly pohnuté „sudetské“ dějiny 20. století – město je nejprve připojeno k třetí říši, aby byli po válce Němci naopak z opětovně připojeného Chebu vysídleni.


Doplňkové informace

Město Cheb leží na řece Ohři v kotlině mezi Českým lesem, Smrčinami, Halštrovským pohořím a Krušnými horami u vodní nádrže Skalka a nedaleko vodní nádrže Jesenice na Chebské pánvi. Cheb se nachází v těsné blízkosti státních hranic se SRN (cca 5 km), asi 40 km jihozápadně od Karlových Varů, přibližně 80 km severozápadně od Plzně a necelých 145 km západně od Prahy. Ve městě v současnosti žije necelých 33 000 obyvatel.

Použité fotografie pocházejí z webu www.kvpoint.cz - databanky fotografií Karlovarského kraje.

Dále navštivte

Město Cheb