Sakrální stavby


Benediktinský klášter v Kladrubech

Kladruby

Gotické úpravy a opravy kláštera pokračují v době vlády Karla IV. Nejprve v rozmezí let 1350 – 1360, kdy je kolem kláštera vybudováno opevnění. A potom v letech 1360 – 1380, kdy jsou zbořeny románské apsidy a je vybudován gotický závěr kostela. Během těchto oprav je v roce 1370 vysvěcena vrcholně gotická kaple Všech svatých. Služeb kláštera využil několikrát i Karel IV., který zde například v roce 1376 pobýval několik dní se synem Václavem, když ho vezl do Řezna k říšské královské korunovaci. Několikrát zde pobýval i jeho syn Zikmund.

Město Kladruby se nachází zhruba 30 kilometrů západně od Plzně, nedaleko dálnice D5. Nad městem se tyčí klášter s největší chrámovou stavbou ve stylu barokní gotiky. Městem prochází Panevropská cyklotrasa Véloroute paneuropéenne, která kopíruje evropskou silnici E30, známou též jako Via Carolina a vede z Prahy do Paříže. Jan Lucemburský i jeho syn Karel IV. byli schopni vykonat tuto cestu v sedle za 15 dní. Až do 11. století býval v místě dnešních Kladrub hustý a téměř neprostupný prales. První kolonisté přišli do kraje za vlády Vratislava II. a samozřejmě si v obci na obchodní stezce postavili malý kostel. V roce 1115 povolal přemyslovský kníže Vladislav I. do kraje benediktiny z německého kláštera ve Zwiefaltenu, aby pozvedli úroveň kraje hospodářsky i církevně. Záměr se napoprvé nepodařil, neboť se mniši vrátili zpět s výčitkou, že si nevědí rady s rozenou divokostí, nevázaností mravů a barbarskostí řeči zdejšího lidu. Tato situace se opakovala ještě jednou, než mniši v roce 1130 v Kladrubech zůstali natrvalo. K rozkvětu kláštera dochází až za vlády Přemysla Otakara I. a Václava I., v roce 1233 je dokončena stavba dvouvěžové baziliky svatého Václava, která se stala největší církevní stavbou v Čechách. Pozdně románská stavba již nese prvky gotiky. Význam kláštera pro panovnický rod potrhlo založení nové obce poblíž kláštera, která dostal stejný název Kladruby (respektive původní obci se začalo říkat Staré Kladruby, nacházela se pravděpodobně v místech dnešního hřbitova). Kladruby se stanou královským městem se všemi právy. Sílí hospodářská moc kláštera, neboť místní mniši jsou nositeli pokroku a využívají nových metod a všech dobových poznatků v zemědělství. Ve 14. století disponoval klášter počtem 128 vesnic a obcí. Gotické úpravy a opravy kláštera pokračují v době vlády Karla IV. Nejprve v rozmezí let 1350 – 1360, kdy je kolem kláštera vybudováno opevnění. A potom v letech 1360 – 1380, kdy jsou zbořeny románské apsidy a je vybudován gotický závěr kostela. Během těchto oprav je v roce 1370 vysvěcena vrcholně gotická kaple Všech svatých. Služeb kláštera využil několikrát i Karel IV., který zde například v roce 1376 pobýval několik dní se synem Václavem, když ho vezl do Řezna k říšské královské korunovaci. Několikrát zde pobýval i jeho syn Zikmund. Za Václava IV. se Kladruby stanou předmětem sporu, v němž přijde o život generální vikář Jan z Pomuku (svatý Jan Nepomucký). Během husitských válek význam kláštera i obce upadá. V roce 1590 vypukne v klášteře požár. Město vypoví mnichům poslušnost a staví se na stranu protestantů. Změny přinese třicetiletá válka. Po několika katastrofách (nemoci, požáry) proběhne v letech 1712 – 1726 monumentální přestavba. Rozpadlý románský komplex získá nový rozměr v duchu Santiniho barokní gotiky. V současné době klášter spravuje Národní památkový ústav.