Město Třeboň leží 25 kilometrůvýchodně od krajského města České Budějovice. Je proslulé jako centrum rybníkářství. Rybníkům věnoval velkou pozornost i císař Karel IV. Jadnak je sám na svých ponstvích zakládal, jednak doporučoval i stavům, aby postupovali obdobně. Panovník spatřoval v rybách, které byly do rybníků nasazeny, jistou výživu pro obyvatelstvo svých zemí.

Dnešní město Třeboň vznikne v první polovině 13. století na stezce z vnitrozemí do Vitorazska na panství rodu Vítkovců. Pojmenování Třeboň je odvozováno od slova tříbiti, neboli předem upravovati, což by typově odpovídalo středověkému zakládání měst na zeleném drnu. Za zakladatele je považován Vítek mladší. Za jeho synů pravděpodobně vzrostl význam osady, a proto si na západním kopci tržiště začnou stavět dvorec, který měl kromě správní funkce i funkci vojenskou – ochranu okolí. Dvorec majitelé ohradí od osady valem a dřevěnou hradbou. Rozvoj obce pokračuje, k roku 1280 je připomínán kostel. Do nástupu Lucemburků na český trůn odkoupí obec i dvorec Rožmberkové, kteří v roce 1376 udělí Třeboni výsady královských měst a opevní město hradbami. Pravděpodobně to byli i oni, kdo přebudoval dvorec v hrad, který je písemně doložen v roce 1379. Kvalitu rožmberského opevnění vyzkouší v dalších letech husité, kteří město několikrát neúspěšně obléhají. Po roce 1479 si Třeboň vybere jako své sídelní město Vok z Rožmberka, který začne město proměňovat v duchu renesance a hrad začne přebudovávat v zámek. V jeho práci pokračuje Petr Vok. Další fázi úprav provedou Schwarzenberkové, kteří získají panství v roce 1660. Mezi nejzajímavější achitektonické počiny ve městě patří augustiniánský klášter svatého Jiljí. Klášterní kostel je dvojlodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem. Prostor dlouhého a vysokého dvojlodí rozdělují štíhlé, válcové pilíře. Dvaktát tři křížová pole mají čtvercový půdorys, však při východním i západním konci lodi byl symetricky použit systém trojpaprskových klenbiček. Založen byl roku 1367 Rožmberky. Stavba se poměrně vlekla. Kdyby kostel navštívil Karel IV., nenašel by lodě zaklenuty. Stane se tak až po roce 1380. V době po roce 1380 je také do kostela umístěn tzv. Třeboňský oltář, patrně na přání probošta kaple Všech svatých na Pražském hradě Petra z Rožmberka. Oltář na svých vnějších stranách křídel zobrazuje pašijové výjevy, na vnitřních stranách po třech seskupené postavy světců a světic, majících přímý vztah k místu určení a zasvěcení oltáře. V ambitu kláštera můžeme na stěnách spatřit epicky široce pojednané cykly ze života svatých.