Města a obce


Město Písek - Písek za vlády Karla IV.

Město Písek

Ryze chronologicky lze tuto epochu vymezit koncem srpna roku 1346, kdy Karel po otcově smrti na pláních u Crécy získal český královský trůn, a koncem listopadu 1378, kdy císař naposledy vydechl v paláci Pražského hradu. Karel Lucemburský však svůj zájem o město Písek, které hrálo významnou roli v geopolitickém uvažování jeho praděda Přemysla II., projevil již dříve, kdy po návratu do Čech vykoupil ze zástavní držby zdejší královský hrad. Sám pak také město prokazatelně poprvé navštívil 22. července 1343, ještě jako markrabě moravský. Jako jeho zodpovědný pán a dobrodinec se projevil 1348, kdy, na vlastní oči shlédnuv rozsáhlé škody, které město nedlouho předtím požárem utrpělo, potvrdil mu stará privilegia, která ještě významně rozhojnil.

Písek byl v té době městem, jež si z valné míry stále zachovávalo podobu, které nabylo velkorysou výstavbou, umožněnou podporou krále Přemysla II. Otakara, který tak pokračoval ve významném stavebním podniku, zahájeném již jeho otcem a Karlovým prapradědem králem Václavem I. Na nevysoké náhorní plošině, zdvihající se těsně od pravého břehu řeky Otavy, vyrostla městská pevnost, obehnaná hradbou s cimbuřím a ochozem o délce asi 1600 metrů. Vstup do ní umožňovaly tři brány – Pražská, Týnská (mnohem později nazývaná Budějovickou) a Putimská. Brány byly vybavené hranolovými věžemi s obdélným předbraním s další kulisovou bránou, od jejichž portálů se spouštěl zdvihací most, dosedající na pilíře v hradebním příkopu, po celé délce vyzděném. Na vrcholu jeho kontreskarpy (strany vzdálenější od města) byl, s výjimkou západní strany opevnění, které se zde přimykalo k břehu řeky, zbudován val s jednoduchou zídkou a možná i palisádou. Hlavní hradbu kromě toho v pravidelných intervalech zpevňovaly polookrouhlé bašty a v severovýchodním nároží bašta třičtvrtěválcová, snad v podobě věže. Pražská brána, obrácená na řeku, vyúsťovala do poněkud stísněného koridoru, vedoucího k pravobřežní mostecké bráně. Po kamenném mostě, o němž se nejstarší zmínka činí právě v souvislosti s udělením privilegií v roce 1348, se levobřežní mosteckou věží vstoupilo do nejstaršího z píseckých předměstí, zvaného Zámostí.

Mezi převážně kamennými městskými domy vynikal zejména farní kostel Panny Marie, dvouvěžová bazilikální stavba, zachovaná bez vážnějších proměn až dodnes. Západní stranu hradeb nad Pražskou branou převyšovaly stavby královského hradu, projevujícího se z této strany zejména jedním z křídel paláce, provázeným na obou nárožích věžemi. Hradní palác byl čtyřkřídlý, s nákladnou kaplí v jihovýchodním nároží a s další věží nad vstupem do jeho nádvoří. Nedaleko od hradního areálu na jih navazoval areál dominikánského kláštera, o jehož podobě dnes nemáme zcela jednoznačné informace. Je však nepochybné, že alespoň klášterní chrám byl za Karlovy vlády rozšiřován a možná i přebudováván. Řeholníci si totiž při panovníkově krátké návštěvě v polovině května 1353 na něm vyprosili schválení nákupu pozemku, sousedícího s jejich klášterem a jeho osvobození od daní. Na tomto místě pak záhy, do roku 1359, vyrostla stavba kaple Těla Kristova, umožněná zejména donací Markéty z Rožmberka. Karel sám, zdá se, dal vylepšit i vstup do hradu, opatřený na východě další kulisovou branou a také brankou pro pěší – pokud ovšem tyto úpravy nenáleží až do doby vlády jeho syna Václava. Na základě privilegia zřízení kupeckého domu ve městě (sloužil pro uskladnění zboží a jeho poskytnutí k prodeji), které Písku poskytl panovník 20. listopadu 1352, nutno předpokládat; že takový nemalý objekt ve městě, v prostoru obehnaném hradbami, opravdu vznikl, jeho umístění je ovšem neznámé. Celkem víme o deseti Karlových návštěvách v Písku ve dvou dekádách 1343 – 1363. Za jakési jejich vyvrcholení je zřejmě možno považovat onu poslední, celkově třetí od jeho císařské korunovace. Panovník tehdy vykonal do Písku zcela samostatnou cestu z Prahy, kde dlel ještě 3. prosince 1363. Ve svém jihočeském městě pak pobýval prokazatelně ve dnech 10. – 18. prosince. Návštěva jistě probíhala v plném lesku, projeveném zejména při udílení mindelbergského léna. Karel možná využil této příležitosti, aby Píseckým představil svého dvouletého syna Václava, který byl půl roku předtím korunován na českého krále. A přijela s ním jistě také jeho poslední manželka Alžběta z Pomořan-Wolgastu, s níž se oženil v květnu téhož roku, od 18. června již také korunovaná česká královna (to je však jenom dohad - s jistotou v Písku s Karlem pobývala pouze v březnu roku 1352 královna Anna Falcká).


Doplňkové informace

Do našich dnů se kupodivu v Písku nedochovala žádná památka, o níž lze bez pochybností říci, že vznikla za jeho života – snad s výjimkou západního portálu kostela P. Marie. Zůstaly však alespoň autentické prostory hradu a farního chrámu, do nichž král Karel vstupoval, byť nevznikly z jeho iniciativy. Přesto však město Písek zaujímá co do počtu Karlových návštěv z českých lokalit významné postavení – kromě sídelního města Prahy, totiž král intenzivněji (měřeno počtem vydaných listin) pobýval už jenom v Českých Budějovicích a na Karlštejně.

Autor textu: Mgr. Jan Adámek, Prácheňské muzeum v Písku