Hrad Písek patřil mezi hrady, které hned po příchodu Karla IV. do českého království získal panovník jako opěrné body své moci. Zapsal si doslova: obec šlechetných mužů z Čech (…) poskytla nám z lásky k nám pomoc, abychom mohli získati zpět hrady.

Město Písek, které leží zhruba 100 kilometů jižně od Prahy, bývá často spojováno s kamenným mostem. Podíváme-li se od mostu směrem k historickému centru přes řeku Otavu, spatříme vysoko nad hradbami hrad. Když pak návštěvník hledá přístup do hradu, často bloudí a zjistí, jak je nenápadný – průchodem z Velkého náměstí. Přitom se jedná o důležitý hrad království, Karlem IV. oblíbený a navštěvovaný. Jedná se pravděpodobně o nejstarší královský hrad z hradů založených Přemyslem Otakarem II., někdy se uvádí, že byl dokonce budován již za jeho otce Václava I. Jádro hradu tvořil původně čtyřkřídlý palác, s lehce obdélníkovým vnitřním nádvořím. Z původního seskupení však dnes zbylo jen torzo. Zcela zaniklo východní palácové křídlo směrem k městu, jež obsahovalo masivní hranolovou věž. Východním křídlem se projíždělo do nádvoří. Ze severního křídla paláce zbyly jen fragmenty jižní zdi. Na západním konci severního křídla bývala hláska. Třetí hranolová věž stávala někde při západním konci jižního palácového křídla. Z celého paláce dnes zbývá jen jednopatrové západní křídlo, dobře viditelné od řeky. Pokud hrad navštívíme, je v něm možno spatřit velký gotický sál, zvaný Rytířský, s kopiemi fresek z 15. století. Sál je mírně asymetrický, dlouhý 18 a půl metru a široký sedm metrů. Prostora je ve výšce šesti a půl metru sklenuta třemi poli žebrové klenby. Světlo dovnitř proudí třemi hrotitými okny. Materiál na stavbu hradu dodávala královská huť, která byla ovlivněna cisterciáky. Velmi pravděpodobně tato huť zásobovala i stavbu kamenného mostu a farního chrámu ve městě, jakož i nedaleký hrad Zvíkov. Za zajímavost stojí zmínit, že hrad byl budován souběžně s městem, a proto zapadá dokonale do půdorysu města. Karel IV. na hradě několikrát pobýval, Písek mu sloužil jako centrum pro řízení správy v jižních Čechách,. Nesmazatelně se zapsal do historie města. Karel IV. vydal na hradě listinu, kterou stvrdil Píseckým svobodný obchod s obilím. Na hradě také v roce 1352, v tomto roce navštívil Písek hned několikrát, potvrdil hrad Žleby ovdovělé Anežce Lichtenburské. Na podzim zase povolil Vodňanským, aby si zřídili ve městě kupecký dům. Karlova žena Anna potvrdila klášteru svatého Vavřince v Praze svobody. V následujícím roce osvobodil od daní a břemen dům, který od města koupil převor píseckého kláštera. Při návštěvě v roce 1661 přijal manskou přísahu dědiců Bišofverdských. Několikrát tu také pobýval Karlův syn Václav. Například v září 1377 odtud v souladu s otcovými pokyny řídil vyslání poselstva do Říma. Po Václavově smrti přejde hrad do rukou Jana Hájka z Hodětína, píseckého purkrabího. V roce 1509 hrad odkoupí město. K výrazným stavebním zásahům došlo v roce 1851, kdy bylo zbořeno východní křídlo, vstupní věž i parkán. Dodnes sídlí v dochované části hradu Prácheňské muzeum. A to od roku 1902, kdy byl ředitelem muzea August Sedláček.