Hrad Karlštejn, Karlem vybudované sídlo říšských korunovačních klenotů.

Hrad Karlštejn stojí v Chráněné krajinné oblasti Český kras nad řekou Berounkou v Horovické pahorkatině. Ke hradu vede vícero turistických tras, trasa značky červené pokračující do Svatého Jana pod Skalou, značky žluté pokračující do Hlásné Třebáně a naučná stezka Karlštejn. Hrad Karlštejn se nachází asi 9 km od Berouna, 22 km od hradu Točníku, 31 km severoseverovýchodně od Příbrami, 17 km severně od Dobříše a přibližně 23 km jihozápadně od historického centra hlavního města Prahy.

Císař Karel IV. vystavěl Karlštejn mezi lety 1348-1357, kaple svatého Kříže však byla vysvěcena až roku 1365. Slavnosti položení základního kamene se zúčastnil i sám Karel. Původně nechal Karlštejn zbudovat jako stavbu pro soukromé účely, tudíž šlo o hrad poměrně skromný. Teprve v roce 1356 se Karel rozhodl, že zde uloží Korunovační klenoty Svaté říše římské a cenné relikvie. Na základě tohoto rozhodnutí byl hrad postupně rozšiřován. Karlův syn Václav IV. obohatil karlštejnský poklad o korunovační klenoty české. Oboje klenoty z Karlštejna odvezl další Karlův syn Zikmund kvůli vypuknutí husitských válek. V průběhu husitských válek byl hrad Karlštejn obléhán husitským vojskem, kterému však odolal. České korunovační klenoty se roku 1436 vrátily na Karlštejn, říšské však již nikoliv. Hrad následně sloužil jako svým způsobem trezor pro klenoty a státní listiny. Po roce 1480 byl přestavěn pozdně goticky, v 16. století byla uskutečněna renesanční přestavba. V 17. století se dostal do držení českých královen a císařoven. V 19. století byla hradu vtisknuta dnešní romantická podoba, již brzy poté kritizovaná. Se vznikem první republiky se Karlštejn stal majetkem československého státu.